V sobotu 12. prosince 2015 v Kolešově.

 

Sedmdesát roků, to už je pořádná porce let… to už je prostě historie. A dobrovolní kolešovičtí hasiči tohle kulaté jubileum oslavili v sobotu 17. října. Kolešovští byli tento slavnostní den do Kolešovic pozváni a přispěli tu k příjemné a důstojné oslavě svátku svých hasičských kolegů.

 

Na sobotu 10. října 2015 svolal výbor SDH své členy, aby dokončili to, co na jaře tohoto roku na bývalém prasečáku započali: tedy aby dořezali zbytky železa, které tu 4. 4. ještě nechali, a odvezli je do sběru.

 

V neděli 20. září 2015 se kolešovští dobrovolní hasiči sešli na další ze svých brigád. Pracovali na úpravě závodní trati za rybníkem, kolem které bylo potřeba zlikvidovat pořezané větve.

 

Již 5. ročník Zbirožského hasičského Tatrování se uskutečnil 5. září 2015 v tomto malebném letovisku ležícím na rozhraní brdských lesů a Křivoklátska. Ve dvou a půl tisícovém městečku, kde se narodili básníci Josef Václav Sládek a Josef Palivec, na místě, kam se rádi vraceli Fráňa Šrámek, Alfons Mucha, Václav Vačkář (jeho skladba „Vzpomínka na Zbiroh“ zazní i v úvodu videoreportáže Kolešovských filmových střípků) nebo Adolf Branald. Kam se samozřejmě rádi vracejí i čeští hasiči.

 

Sobota 15. srpna 2015 (resp. její odpoledne, večer a potom i noc) patřila kolešovským Soptíkům. Ti vyrazili nejprve do Strojetic na místní Sousedské setkání, odtud do Lubence na hasičský tábor pořádaný SDH Úněšov (Plzeňsko), aby si nakonec v kolešovské hasičské hospodě pochutnali na dortu a dokonce se tu uložili na noc.

 

 

 

 

Jak se v Kolešově staví zeď? A k čemu vůbec? Také jako podpora rybniční hráze na samém kraji, začátku budoucí hasičské výcvikové (nebo tréninkové?) trati našeho SDH. 

 

Kolešovští Soptíci vyrazili o víkendu 24. – 26. července 2015 tábořit. Nejeli daleko, jen k rybníčku pod lesíkem, který Kolešovu patří; od obce prostě rovně přes Karlovarskou silnici. Na tohle táboření se sešlo třináct dětí, které spolu se svými vedoucími, tedy Vaškem Porazíkem, Petrem Dřímalkou a Milošem Ketnerem, strávili tři plnohodnotné dny.

 

Rafinovaně připravují ve Všetatech Den dětí… totiž odpoledne patří dětem a program jejich Dne je skutečně bohatý; zjevným smyslem tohoto snažení je ratolesti utahat, uondat, prostě fyzicky zdevastovat a zničit, brzy poslat na kutě, protože v tu chvíli se rozjíždí bouřlivá merenda pro dospělé, která ve zdejší obci, jak jsem pochopil, tradičně trvá až do ranních nedělních hodin.

 

V Kolešově, když se místní Soptíci chystají na výjezd do Panošího Újezdu, kam jedou blahopřát k 130. narozeninám tamějšího SDH, svítí sluníčko. Je hodina po poledni a už z „Karlovarky“ je jasné, že se meteorologové – bohužel - pro tento den nezmýlili a čeká nás déšť a bouřky. V Avii za řidičem Petrem Dřímalkou a mou maličkostí je několik děcek, které na tuhle situaci už jenom svým oblečením připravena nejsou. Je klika, že nás to mine během průjezdu okresním městem – přijíždíme do Panošího Újezdu, kde je v tuto chvíli po bouřce, vzduch je čistý, svěží, po předchozím dusnu ani památky.

 

Když jsme se v neděli 7. 6. 2015 po návratu z výletu do Rakovníka vnuka zeptali, jak se mu u zdejších hasičů líbilo a co všechno viděl, lakonicky odvětil, že jim ukázali nějaké hadice a Vašek jim koupil zmrzlinu…